Jak jsem se nepotkal s míčem
Děti, budu Vám vyprávět příběh, jak jsem s Vašima strýčkama šel hrát koncem května 2012 fotbal na Opatov ...a rovnou Vám řeknu, nebude to veselé vyprávění.
Ale pěkně popořádku...Hráli jsme asi devátý zápas jarní sezóny, opět na místě,kde jsme naposled smolně prohráli s nekopama a trefit bránu pro nás byl téměř nadlidský výkon.Tenhle nepovedený zápas jsme napravili v dalším utkání výhrou a teď nám nezbývalo nic jiného než výhru potvrdit. Již v týdnu před zápasem se ovšem začaly kupit omluvenky,takže v den zápasu ještě nebylo jasné jestli se sejdeme a proti nám měl nastoupit tým ,kterej za devět kol dostal 25 gólů a dal jich jen deset...Tomu říkám šance na pořádnej vejprask...Ale děti, to by jsme se museli sejít...postupně se omluvil strejdové Tříša,Dwořka,Čokina,Lišák,PárkJiSung a Zikhátor...Což znamenalo že nemáme brankáře...No nic, řekl jsem si děti,postavím se dokisny já...ale co zbytek?aby jsme vůbec byli hratelní...Nakonec se vše podařilo a sešli jsme se s jedním hráčem na střídání...Už první střely na bránu při "tréninku" naznačily jak se asi bude utkání odvíjet...Pokud někdo zbloudile trefil bránu,tak dal gól,protože bych ten den nechytil ani taxíka,jak říkal tenkrát jeden zapomenutej brankář jednoho pražského klubu,který už dávno neexistuje...:-D No nemá cenu to dál natahovat, hrálo se podle zaběhlých notiček,pro tehdejší jaro tak charakteristických...My jsme útočili, góly dával soupeř...Ale vezmeme to adresně...Konečně se po zranění hlavy vrátil na hřiště strejda Saša,ovšem pohyboval se po hřišti jako pacient, kterému ráno provedli lobotomii a v poledne podepsal revers...jeho hlavička do prázdné brány by byla vrcholným číslem...kdyby ji trefil.Dalším byl strejda Bundlihno, který několikrát vystříkl na rozhodčí,když se ho soupeř jen dotknul, zřejmě zapomněl, že není na baletu. Strejda Fůča se zase vztekal nad kritikou spoluhráčů ať už byla nebo nebyla trefná,tak by ho neměla jen tak rozhodit, ovšem jak víme děti, strejda Fůča je sešívanej a ikdyž jeho klub hrál tenkrát ještě první ligu ,nebylo to nic moc a byl z toho zřejmě dost frustrovanej.Nutno ale dodat že byl na hřišti snaživej...bez kondičky,ale snaživej...Strejda Ráďa...tomu jsem tenkrát poděkoval,že přišel a mohli jsme střídat jinak by to dopadlo ještě hůř...Příjemně mě tenkrát překvapil,že ani jednou neseřval rozhodčího...Tenkrát to byl děti pruďas,ale jak víte, po 4 infarktu je muž všechno jedno a je v klidu...Strejda Wondrys tam byl ale jako by nebyl,říkat mu aby se vracel do obrany a místo kličkováním před bránou aby míč odkopl dopředu,bylo jako když hrách na stěnu hází...dalším strejdou ,který se utkání účastnil byl strejda Jára...Tenkrát jsme mu říkali Kibera,ale už si fakt nepamatuju proč...Jára zbrzdil všechno co se dalo,míč mu odskakoval od nohy,nahrát na dva metry velkej problém a trefit prázdnou kisnu bylo scifi...dokonce i on vystříkl k protihráči,kerý o něj zavadil a Jára ho nazval naprosto vyprázdněným pohlavním údem...No a pak jsem tam byl JÁ...Stoupl jsem si do brány a co na mě šlo,to jsem pustil...Ten den bych nechytil ani kapavku od holek šlapajících na parkovišti u Svoru...Musel jsem vypadat dost komicky v rukavicích do posilky...Moje orientace ve vápně byla jak lesní včela ve městě,prostě jsem si myslel,že to budou střílet buď vedle nebo do mě...Hrubě jsem se mýlil...Když se soupeř ukopl,tak trefil tyč...Prostě nechutný a tenkrát jsem se v duchu omlouval strejdovi Zikymu, za jeho laciný góly...Od té doby jsem do brány už nešel... Klucí ,kteří ze všech možných důvodů se tohoto utkání neúčastnili,nám to dodnes závidí...No nic děti, to je asi všechno...jo promiňte...tenkrát jsme dostali 5:2 a kdo dal góly za Severní Vítr si už fakt nepamatuju,ale to už není vůbec důležitý...Tenkrát jsem s míčem vůbec nepotkal!!!
Arnie